Už v lednu je třeba odevzdat přiznání k dani z nemovitých věcí. Oficiální termín pro odevzdání přiznání je do 31. ledna 2019. Projděte si praktického průvodce.
Kdo musí nyní podat daňové přiznání?
Přiznání musí podat ti, kteří v roce 2018 nově nabyli do svého vlastnictví nějakou nemovitost – pozemek, zdanitelnou stavbu, jako třeba rodinný dům, nebo třeba byt či nebytovou jednotku.
Za jaký rok se přiznání podává?
Přiznání k dani z nemovitých věcí se jako jediné podává dopředu. Do konce ledna tedy běží termín pro přiznání za rok 2019. Kdo podal daňové přiznání již dříve a v roce 2018 u něj nedošlo k žádné významné změně, nové přiznání za rok 2019 nepodává. Nové daňové přiznání se nepodává třeba v případech, kdy se mění jen výše daně například kvůli rozhodnutí obce o zvýšení místního koeficientu. Finanční správa tyto změny automaticky zohlední při výpočtu daně na aktuální rok.
Kam přiznání podat?
Přiznání se podává k finančnímu úřadu, v jehož kraji se nemovitost nachází. Pokud tedy máte více nemovitostí a všechny v jednom kraji, podáváte přiznání jen na jeden úřad. Pokud ale máte nemovitosti ve více krajích, podáváte více přiznání. Jedno za každý kraj.
Co když jste nemovitost prodali nebo darovali?
Na finanční úřad se musí v lednu povinně obrátit i lidé, kteří už ve vlastnictví nemají žádnou nemovitost, protože ji (nebo je) v roce 2018 prodali nebo třeba darovali. Když se takto od dani z nemovitých věcí neodhlásíte, může vám v květnu 2019 opět ve schránce „přistát“ složenka k dani z nemovitostí, i když už nemáte daň za co platit. Za včasné neoznámení hrozí v krajním případě sankce.
Co když k zápisu v katastru dojde až na začátku roku 2019?
Více času na podání daňového přiznání za rok 2019 mají ti, kdo o zápis o změně vlastnictví do katastru zažádali ještě v roce 2018, ale k zápisu dojde až v roce 2019. Daňové přiznání je v takových případech třeba podat do tří kalendářních měsíců, které následují po měsíci, ve kterém k zápisu došlo.
Jak se daň počítá?
Přiznání k dani z nemovitých věcí se skládá ze dvou částí – na jedné se počítá daň za pozemky a na druhé za stavby. Konečnou výši daně určují metry čtvereční vámi vlastněných nemovitostí a následně sazby a koeficienty, které stát pro jednotlivé typy nemovitostí určil. Například za byty a rodinné domy se více platí ve větších městech. Konečnou výši daně pak svými rozhodnutími o místním koeficientu určují jednotlivé radnice, do jejichž rozpočtů vybrané peníze na dani z nemovitostí míří. Zmíněné sazby najdete například v pokynech k daňovému přiznání, koeficienty pro „vaše“ město si pak můžete najít ve vyhledávači na webu finanční správy. Na daňovém portálu finanční správy je pak k dispozici průvodce daňovým přiznáním, který podle zadaných údajů rovnou do přiznání sazby a koeficienty za vás vyplňuje.
Kdy se daň z nemovitých věcí platí?
Termín pro platbu samotné daně z nemovitých věcí trvá pro většinu poplatníků až do 31. května 2019. Kdo platí více jak pět tisíc korun, může částku rozpůlit a druhou polovinu zaplatit do konce listopadu. Zemědělci a chovatelé ryb mají termín do 31. srpna a do 30. listopadu.
Finanční úřady budou v květnu roku 2019 posílat složenky s aktuální výší daně z nemovitých věcí. Možné je zažádat také o zaslání platebních údajů na e-mail. O to je třeba požádat do poloviny března. E-mail s platebními údaji pak nahradí složenku. V e-mailu bude i QR kód s platbou.
Zaplatit je možné také přes SIPO. O to musíte na finančním úřadě zažádat do konce ledna. O obě tyto možnosti, které se vzájemně vylučují, je třeba zažádat na finančním úřadě na připravených tiskopisech.
V případě, že někomu vyjde daň na méně než 30 korun, platit ji nemusí. Výjimku tvoří spoluvlastnické podíly na pozemcích, ze kterých se daň předepisuje vždy, a to v minimální výši 50 korun.